Zinek je hojně zastoupen v mase a jiných potravinách bohatých na bílkoviny, celozrnných obilovinách, luštěninách, kořenové zelenině. Je lépe využitelný z živočišných než z rostlinných potravin, ze kterých se hůře vstřebává pro obsah fytátů, vlákniny a některých dalších látek. Zinek je nedílnou součástí enzymu superoxiddismutázy, tvoří strukturální i funkční složku biologických membrán, stabilizuje struktury RNA, DNA a ribosomů. Zinek je nutný pro buněčnou proliferaci, buněčné imunitní reakce, stabilizaci komplexu hormon-receptor a zajišťuje správnou funkci gonád mužů. Vstřebávání zinku závisí na jeho příjmu a zásobení těla zinkem – při jeho vysokém příjmu se absorpce snižuje a zvyšuje se vylučování do střeva a naopak, při nízkém příjmu se zvyšuje absorpce a snižuje vylučování do střeva. Zinek není na rozdíl od mědi a železa skladován v játrech. Zhruba 10% zinku je vylučováno močí, ostatní část se dostává prostřednictvím pankreatického sekretu do žluče a odchází stolicí.
Nedostatek zinku může být podmíněn jak geneticky - mutací genu SLC39A4, tak i získán v průběhu života vlivem různých faktorů, nejčastěji spojených s životním stylem. Takto získanou nedostatečnost vstřebávání zinku rozlišujeme na tzv. primární (způsobenou dlouhodobou nevhodnou dietou) nebo sekundární, která bývá podmíněna určitou chorobou vedoucí k nedostatečnému vstřebávání zinku.
Acrodermatis enteropathica (Danboltova choroba) je geneticky podmíněná porucha absorpce zinku, způsobená pravděpodobně defektem vazebného proteinu, který zajišťuje vstřebávání zinku ve střevě. Příznaky tohoto onemocnění se vyvíjejí již od narození, krátce po přechodu na umělou výživu. Klinickými projevy jsou různé formy kožních projevů (např. bulózně-pustulózní dermatitida) ve spojení s poškozením nehtových lůžek a vypadáváním vlasů; často jsou přítomny i oční příznaky (blepharitis, fotofobie a rohovkový zákal). Gastrointestinální příznaky jsou vážné a zahrnují chronický průjem, poruchy vstřebávání živin, tuků (steatorea) a intoleranci laktosy. Dále jsou to příznaky neuropsychické, opožděný růst, hypogonadismus a zvýšená náchylnost k infekcím. Již mírný nedostatek zinku vede k poruše imunity a vyšší úmrtnosti na různá infekční onemocnění. Projevuje se také opožděním růstu, dospívání, hypogeusií (porucha chuti) a patrně i atrofií thymu (předčasnému zakrnutí brzlíku). Deficit zinku je častý u seniorů, zvláště hospitalizovaných, a může se projevovat špatným hojením ran.
Lečba tohoto syndromu se řeší velmi jednoduše - zvýšeným podílem zinku ve stravě.
Zdroj:
