Cyklus močoviny slouží k vylučování nadbytečného dusíku ve formě močoviny. Močovina je totiž netoxická, dobře rozpustná ve vodě a difuzibilní sloučenina, která představuje hlavní organickou složku moči. Pokud je kvůli mutacím pro geny kódující zúčastněné enzymy (SLC25A13, ASS1, CPS1) porušen cyklus močoviny, dochází k rozvoji hyperamonémie. Obvykle bývá také zvýšená hladina glutaminu v plazmě. To vzhledem k tomu, že je v tomto případě využívána alternativní cesta přeměny amoniaku, který se za pomoci glutaminsynthetasy a substrátu glutamátu přeměňuje na glutamin. Zvýšený obsah glutaminu v mozkových buňkách vede k jejich bobtnání a následně k edému mozku.
Poruchy cyklu močoviny se obvykle vyskytují ve 2 formách – časné a pozdní. Časné formy se projevují krátce po narození hyperamonemickým komatem, metabolickou acidózou, jaterním selháním, křečemi a edémem mozku. Pozdní formy se projevují nechutenstvím, zvracením, neprospíváním, hypotonií a poruchami psychomotorického vývoje.
První pomoc spočívá v přeměně katabolismu na anabolismus, tedy potlačení rozkladných procesů v těle (vysoké dávky glukózy s inzulinem, vysokokalorická parenterální výživa) a detoxikaci. Podávají se některá léčiva, jako benzoát sodný, který aktivuje alternativní cesty vylučování dusíku, fenylbutyrát, který se metabolizuje na fenylacetát, se postará o vázání glutaminu a umožňuje jeho vylučování ledvinami. Při poruše vědomí je třeba ke snížení amoniaku použít další eliminační metody, jako je hemodialýza nebo hemodiafiltrace. Celoživotně musí být snížen příjem bílkovin na 0–1,2 g/kg/den a zároveň musí dojít k jejich substituci za pomoci směsí esenciálních aminokyselin. Pacienti se musejí vyhnout nadměrnému příjmu cukru a alkoholu. Při těžkém metabolickém postižení je nutná transplantace jater.
Zdroj
https://actionability.clinicalgenome.org/ac/Adult/ui/stg2SummaryRpt?doc=AC118
