Transthyretinová hereditární amyloidóza je charakterizována ukládáním proteinu transthyretinu. Transthyretin (prealbumin) v lidském těle plní funkci transportního hormonu (látky, které v organismu hrají roli chemických poslů od jedné buňky k druhé). Ve tkáních se může vyskytnout nejen jeho mutovaná forma (ukládání je způsobeno mutací v genu, tedy chyba nastává při vzniku proteinu), ale také jeho nativní forma (chyba je ve špatném odbourávání normálně vzniklého proteinu).
Klinická manifestace (projev nemoci) transthyretinové amyloidózy závisí na typu (druhu záměny) mutace. Nejčastějším klinickým projevem je tzv. familiární amyloidní polyneuropatie (FAP).
Familiární amyloidní polyneuropatii řadíme mezi život ohrožující multiorgánové onemocnění, které je způsobeno ukládáním amyloidu ve tkáních, nejvíce v periferních nervech. Následkem je vznik lézí. Nemoc se ze začátku projevuje ztrátou citlivosti v dolních končetinách, pokračuje ztrátou na váze a celkovou sešlostí. Častými příznaky můžou být úzkost, závrať, únava, mravenčení, brnění nebo bolest svalů končetin.
Jiným klinickým projevem může být familiární amyloidní kardiomyopatie (FAC), kde k ukládání amyloidu dochází mezi buňkami srdce. Příznaky kardiomyopatie můžou být dušnost, únava, nepravidelnost srdečního rytmu, v pozdních fázích pak srdeční nedostatečnost, vedoucí až ke smrti. Obecně je familiární amyloidní kardiomyopatie spojována s horší prognózou než familiární amyloidní polyneuropatie.
Průměrný věk manifestace jak FAP, tak FAC je u mužů i žen kolem 40–50 roku života. Přežití v případě neléčené nemoci je udáváno v průměru 10 let. Léčebné možnosti jsou neustále ve fázi vývoje nových preparátů pro zkvalitnění a prodloužení života pacientů.
Pacienti trpící touto nemocí by si měli dát pozor na horké věci z důvodu snížení citlivosti, může poté docházet k popáleninám. Vzhledem k fenotypové nepředvídatelnosti a variabilitě může být amyloidóza obtížně rozpoznatelná a zvládnutelná. Špatná diagnóza je běžná a pacienti mohou čekat několik let na přesnou diagnózu, čímž riskují další významné nevratné zhoršení. Mnoho pacientů je mylně diagnostikováno s jednoduchým syndromem karpálního tunelu - progresivní příznaky nebo nedostatečné zlepšení po operaci často vede ke správné diagnóze. Nepostradatelným pomocníkem pro určení správné diagnózy je moderní genetická analýza nové generace.
Zdroje:
https://www.amyloidoza.cz/index.php?pg=onemocneni-amyloidoza--hereditarni-amyloidoza
https://actionability.clinicalgenome.org/ac/Adult/ui/stg2SummaryRpt?doc=AC145
