Hypoplasminogenémie

Hypoplasminogenémie, také známá jako plasminogenový deficit typu 1, je vzácná genetická porucha, která se projevuje nízkou hladinou plasminogenu v krvi. Plasminogen je důležitý protein, který se podílí na rozkladu fibrinu, složky krevních sraženin.

Příčiny

Vrozený deficit plasminogenu je způsoben mutacemi v genu PLG. Tento gen poskytuje instrukce pro tvorbu bílkoviny zvané plasminogen. 
Mutace genu PLG mohou snížit množství produkovaného plasminogenu, jeho funkci nebo obojí. Pokud mutace ovlivňují hladinu plasminogenu i aktivitu tohoto proteinu, lze u postižených jedinců hovořit o vrozeném deficitu plasminogenu typu 1, který se vyznačuje níže popsanými ligneózními výrůstky. U osob s mutacemi, které vedou k normální hladině plasminogenu se sníženou aktivitou, se hovoří o vrozeném deficitu plasminogenu typu 2, neboli dysplasminogenémii. Tato forma onemocnění často nemá žádné příznaky.
Snížení funkčního plasminogenu vede k menšímu množství plasminu, který rozkládá fibrin, což vede k hromadění fibrinu. Nadbytek fibrinu a výsledný zánět tkáně vedou k zánětlivým dřevnatým výrůstkům, které jsou charakteristické pro vrozený deficit plasminogenu.
Není jasné, proč se nadbytek fibrinu hromadí ve sliznicích, ale obvykle nevede k abnormálním sraženinám v cévách (trombóze). 
Toto onemocnění se dědí autozomálně recesivním způsobem, což znamená, že se projeví když obě kopie genu v každé buňce mají mutace. Rodiče jedince s autozomálně recesivním onemocněním jsou nositeli jedné kopie mutovaného genu, ale obvykle nevykazují žádné příznaky tohoto onemocnění.

Projevy nemoci

Nízká hladina plasminogenu vede k hromadění fibrinu a dalších látek na sliznicích, což může způsobit tvorbu zánětlivých výrůstků na povrchu sliznic (např. v ústech, nose, oku, dýchacích cestách a ženském pohlavním ústrojí) a narušit tak normální funkci tkání a orgánů. 
Vývoj výrůstků je obvykle vyvolán infekcemi nebo poraněním, ale mohou se objevit i spontánně bez známých spouštěčů. Výrůstky se mohou po odstranění znovu objevit. 
Nejčastějí bývá postižena oční spojivka. Hromadění fibrinu způsobuje zánět spojivky (konjunktivitidu) a vede k tlustým, dřevnatým (ligneózním), zaníceným výrůstkům, které jsou žluté, bílé nebo červené. Ligneózní konjunktivitida se nejčastěji vyskytuje na vnitřní straně očních víček. V přibližně jedné třetině případů však ligneózní konjunktivitida nad bělmem roste na rohovku a zornici. Takové výrůstky mohou rohovku poškodit nebo způsobit zjizvení. Tyto problémy s rohovkou, stejně jako překážky způsobené výrůstky uvnitř víčka, mohou vést ke ztrátě zraku.
U lidí s vrozeným deficitem plazminogenu se mohou také objevit ligneózní výrůstky na jiných sliznicích, včetně vnitřní strany úst a dásní, výstelky nosní dutiny a u žen také v pochvě. Výrůstky na sliznicích, které vystýlají gastrointestinální trakt, mohou vést k vředům. Výrůstky se mohou objevit také v průdušnici, což může způsobit život ohrožující obstrukci dýchacích cest, zejména u dětí. V malém počtu případů se postižené osoby rodí s poruchou odtoku tekutiny, která obklopuje a chrání mozek a míchu (mozkomíšní mok nebo CSF), což vede k hromadění této tekutiny v lebce (okluzivní hydrocefalus). Není jasné, jak tento jev souvisí s ostatními příznaky a symptomy vrozeného deficitu plazminogenu.

Výskyt a léčba

Prevalence vrozeného deficitu plazminogenu se odhaduje na 1,6 případu na jeden milion obyvatel. Předpokládá se, že tento stav je poddiagnostikován, protože výrůstky v jedné oblasti často nejsou rozpoznány jako příznak poruchy, která postihuje mnoho systémů v těle. Mírné případy pravděpodobně nikdy nepřijdou k lékaři.
Léčba se zaměřuje na potlačení příznaků a zvládání komplikací. Někdy je n utné výrůstky chirurgicky odstranit. Včasná diagnostika a správná léčba jsou klíčové pro minimalizaci komplikací a zlepšení kvality života pacientů.

 

Zdroj:

https://medlineplus.gov/genetics/condition/congenital-plasminogen-deficiency/