Joubertův syndrom

Joubertův syndrom je vzácné dědičné onemocnění, které postihuje centrální nervový systém, především mozeček. Ten se nachází v zadní – týlní části mozku a je zodpovědný za udržování rovnováhy, přesné pohyby a celkovou koordinaci. Jeho narušení proto vede k řadě příznaků.

 

Příčiny nemoci

Příčinou syndromu jsou genetické mutace. Joubertův syndrom může být způsoben mutacemi ve více než 30 genech. Mutace v genech, o nichž je známo, že jsou spojeny s Joubertovým syndromem, představují asi 60 až 90 procent všech případů tohoto onemocnění. Ve většině případů se jedná o autozomálně recesivní dědičnost, což znamená, že oba rodiče jsou přenašeči stejné genetické změny, ale sami jsou zdraví. U dítěte se nemoc projeví, pokud zdědí chybný gen od obou rodičů. Ve zbývajících případech je genetická příčina neznámá. Odhaduje se, že Joubertův syndrom postihuje 1 z 80 000 až 1 ze 100 000 novorozenců. Tento odhad však může být příliš nízký, protože Joubertův syndrom má tak širokou škálu možných příznaků a je pravděpodobně poddiagnostikován.

Příznaky 

Příznaky a symptomy tohoto onemocnění mohou být velmi rozdílné, a to i u členů stejné rodiny. Mezi nejčastější projevy patří:
    • Poruchy motoriky – potíže s rovnováhou, nekoordinované pohyby, opožděný psychomotorický vývoj.
    • Hypotonie – snížené svalové napětí, které může komplikovat kojení, sezení či chůzi.
    • Abnormální dýchání – u malých dětí se mohou objevovat epizody rychlého či zpomaleného dýchání.
    • Poruchy očních pohybů – například oculomotorická apraxie, kdy dítě obtížně přesměrovává pohled.
    • Kognitivní obtíže – od lehčího zpoždění až po výraznější mentální postižení.
U některých pacientů se přidávají i další obtíže, například problémy se sítnicí, ledvinami, játry či  kostmi, hormonálními problémy. Popisovány jsou i další deformace, jako jsou rozštěpy patra a deformace končetin, relativně často byly u lidí s Joubertovým syndromem popisovány nadpočetné prsty na horních i dolních končetinách.

Diagnostika a léčba

Charakteristickým rysem Joubertova syndromu je kombinace mozkových abnormalit, které jsou společně známé jako „molární zubní znak“ a které lze pozorovat na mozkových zobrazovacích studiích, jako je magnetická rezonance (MRI). Tento znak je výsledkem abnormálního vývoje struktur v zadní části mozku, včetně mozečku a mozkového kmene. Příznak molárního zubu dostal své jméno proto, že charakteristické abnormality mozku připomínají průřez molárním zubem, když jsou pozorovány na MRI. Kombinace charakteristických rysů Joubertova syndromu a jednoho nebo více z těchto dalších příznaků a symptomů kdysi charakterizovala několik samostatných poruch. Společně byly tyto poruchy označovány jako Joubertův syndrom a související poruchy (JSRD). Nyní se však všechny případy, které zahrnují příznak molárního zubu, včetně těch s těmito dalšími příznaky a symptomy, obvykle považují za Joubertův syndrom.
Onemocnění je vrozené a nejde vyléčit. Terapeutická péče se proto soustředí na zmírnění jednotlivých obtíží a zahrnuje především rehabilitaci a různé formy podpůrné péče ve snaze zajistit postiženému co nejkvalitnější život.

 

Zdroje:

https://www.stefajir.cz/joubertuv-syndrom

https://medlineplus.gov/genetics/condition/joubert-syndrome/


 



Další články v této kategorii

Nesyndromová ztráta sluchu
Nesyndromová ztráta sluchu
Nesyndromová ztráta sluchu je částečná nebo úplná ztráta sluchu, která není spojena s jinými příznaky a symptomy. Ve většině případů za onemocněním stojí genetický důvod. Podle způsobu dědičnosti je označována jako autozomálně dominantní nebo auto...
Nethertonův syndrom
Nethertonův syndrom
Nethertonův syndrom je vzácné genetické onemocnění kůže, které se obvykle projeví již v dětství. Typická je výrazná zarudlá, šupinatá a nadměrně se olupující kůže (ichthyosiformní erytrodermie), dále tzv. „bambusové vlasy“ – velmi jemné a lámavé v...
Neuropatie tenkých vláken
Neuropatie tenkých vláken
Tato forma periferní neuropatie vzniká poškozením malých nervů v kůži. V důsledku toho lidé s tímto onemocněním pociťují bolestivé mravenčení a pálení v obou končetinách. Mohou být poškozeny i malé nervy, které zajišťují důležité životní funkce, j...
Zpět na články